Kdo sleduje moje videa na https://www.youtube.com/LadyDomisha určitě jste již můj porodní
plán slyšeli. Pro ty co neumí anglicky nebo je naopak moje česká angličtina
vytáčí :D jsem se rozhodla popsat ho ještě v tomto článku.
Neřekla bych, že mám nějak zvlášť složitý
a propracovaný porodní plán. Ale myslím si, že by minimálně každá prvorodička
měla nad svým porodem uvažovat a předem si stanovit jak by chtěla, aby porod
probíhal.
Já jsem si svůj porod již představovala
několikrát a musím říci, že se neuvěřitelně těším! Ano, čtete správně.
Vzhledem k tomu, že se snažím svůj
youtube kanál směřovat do těhotenských a mateřských témat jako zde. Zjišťuji si poměrně spousty informací. Pochopitelně také informace o
porodu. Jakým způsobem lze rodit, jaké jsou pomocné přípravky na utišení
bolestí atp. Jedna ale z nejdůležitějších informací, o které jsem se
dočetla úplnou náhodou, je, že strach je největší nepřítel rodičky. Upřímně
neznám zatím ani jednu těhotnou ženu, která by se nebála porodu. Mám teď ve
svém okolí poměrně dost těhulek prvorodiček a od každé slýchám jaký mají
strach. Jedna z bolesti, druhá z nástřihu, třetí z plánovaného císařského
řezu. Když se, ale zamyslíme… Je přeci jasné, že na konci tohoto ,,utrpení,,
přijde okamžik naprosto nezapomenutelný! Konečně spatříme toho drobečka, který
nás sice trochu šikanoval, ale i tak dělal radost. A to je to na co se přeci
máme těšit!
Teď ale k tomu porodnímu plánu. Jsem
si vědoma toho, že porod může začít různými způsoby: prasknutím plodové vody,
kontrakcemi nebo takzvanou zátkou. Ať tak nebo tak, pokud budu doma, ráda bych
si v první řadě dala sprchu a oholila celé tělo včetně intimních partií.
Je sice pravda, že to mohou udělat až v porodnici, ale přece jen si, pokud
bude čas, toto raději udělám sama.
Tašku do porodnice mám již sbalenou.
Napsala jsem si dokonce seznam věcí co si s sebou beru, a protože nějaké
věci používám denně, v tašce je pochopitelně dané nemám. Takže volná políčka
v seznamu postupně odškrtám a vše si pečlivě dobalím.
Pak záleží jak časté budou kontrakce a
uvidím, zda má cenu čekat doma nebo se již přesunout do porodnice. Jakmile
zavelím, a vypravíme se do nemocnice, pravděpodobně začnu mírně panikařit :D Od
toho tam bude Erik, aby mě případně uklidnil. I když něco mi říká, že bude
panikařit více než já :D
Již jsem si četla pravidla a postup u přijetí
do mé porodnice. Musí se vyplnit nějaké papíry, předložit těhotenská průkazka
spolu se všemi výsledky ze všech vyšetření a poté se přesuneme na porodní
pokoj. V nemocnici, kterou jsem si vybrala se rodí v tak zvaných
porodním boxech. Je to pokoj, který obsahuje postel, porodní lůžko (taková ta
koza), vanu s masážními trysky, gimbal, novorozenecký vyhřívaný box a
sezení pro doprovod. V tomto pokoji můžeme strávit jen hodinu nebo také
několik hodin. Proto jsem ráda, že tam se mnou mohou být celou dobu moji blízci
až do chvíle než doktor řekne, že jdeme rodit. Poté se mnou zůstane pouze Erik,
který dostane speciální hábit. Bude mi stát u hlavy! V žádném případě mu
neodvolím koukat tam dolů! Tam se nechci dívat ani já natož, aby se tam koukal
Erik :D
Ráda bych se vyhnula nástřihu, i když vím,
že samotný nástřih nebolí, protože ho doktoři provádí na samotném vrcholu
kontrakce. Protože vás bolí celý ,,spodek,, tak nějaké střihnutí ani
nepocítíte. Za to šití je prý často cítit, i když to lékaři umrtvují. A to
nemluvím o tom, že si pak týden nesednete :D Sousta z vás mi doporučovala
Aniball. Mám ho doma a od příštího týdne začínám cvičit. Ale i tak to není
záruka. Pokud doktor řekne, že bohužel musí provézt nástřih, určitě ho poslechnu. Asi ví co dělá žejo. Pochybuju, že by si tak rád přidělával práci,
protože to on mě potom bude muset zašít.
Rodit chci přirozeně bez epidurálu. Ano
obrovolně se hlásím k bolesti. Ne nejsem sadista :D Jsem totiž srab!
Viděla jsem, jak se epidurál aplikuje a představa, že mě někdo bude píchat mega
jehlou do páteře a pak tam vsouvat nějakou trubičku, pomocí které se bude
epidurál postupně uvolňovat? Ne děkuji. Jsem přesvědčená, že stačí malé
škubnutí, leknutí či nešikovnost sestry a můžu být ochrnutá. V lepším případě
jen pár dní v tom horším...doživotně. A vzhledem k tomu, že epidurál se
nepoužívá desítky let, je mi jasné, že moje maminka ho neměla a přesto zvládla
porodit mě i mého bratra. S velkou pravděpodobností budu řvát bolestí a
žádat o epidurál v průběhu porodu :D Ale Erik má jasné instrukce. Takže
doufejme, že nepovolí!
Samozřejmě, že pokud přijdou komplikace a
doktor navrhne císařský řez, nebudu dělat cavyky a budu souhlasit. Jde mi
přeci o to, dostat malého v pořádku na svět. Horší je, že při císaři pokud
chcete být částečně při vědomí a malého drobečka vidět okamžitě, není tuším
jiná možnost než epidurál. V tom případě musím zatnout zuby a
doufat, že sebou neškubnu a neochrnu. Mohla bych sice požádat o celkovou
anestezii, ale to bych malého viděla až po probuzení, vykoupaného, oblečeného a
to není ono.
Tak či tak po porodu budu ráda, když budu
mít malého u sebe na pokoji. Dnes se tomu říká rooming. Většina druhorodiček to
nechce a raději volí variantu, že jí dítě nosí sestřičky pouze na kojení.
Chtějí si totiž odpočinout. Ale prvorodička, celá natěšená na miminko, netušící
jaký to pro ni bude záhul, tuto možnost často vyžaduje. Po císařském řezu to
bohužel není úplně možné. Je to velká operace, a tak rodička není schopná vstát
bez pomoci natož, aby se starala o novorozeně.
Po přirozeném porodu, když je vše v pořádku,
miminko přibírá a má pravidelnou stolici, jsou oba propuštěni cca po 3 dnech.
Po císaři to bývá nejčastěji po 5 dnech.
Na závěr se chci vrátit k tomu, proč
je strach největší nepřítel při porodu. Četla jsem, že celkově porod je o
psychice. Pokud přijdete do nemocnice naprosto v klidu a beze stresu s tím,
že porod bude rychlovka, ono to tak i bude. Pokud tam půjdete s tím, že to bude
hrozně až nepředstavitelně bolet, bolet to taky bude a hlavně to může trvat o několik
hodin déle, než kdyby jste přišla s úsměvem na tváři. Takže ženy! Budoucí
matky, těšte se na den porodu, protože to bude super zážitek a hlavně už
konečně uvidíte a v náruči pochováte vaše malinkaté miminko. Těm z vás, které to čeká přeju hodně síly a radosti.
