Můj porodní plán

Kdo sleduje moje videa na https://www.youtube.com/LadyDomisha  určitě jste již můj porodní plán slyšeli. Pro ty co neumí anglicky nebo je naopak moje česká angličtina vytáčí :D jsem se rozhodla popsat ho ještě v tomto článku.

Neřekla bych, že mám nějak zvlášť složitý a propracovaný porodní plán. Ale myslím si, že by minimálně každá prvorodička měla nad svým porodem uvažovat a předem si stanovit jak by chtěla, aby porod probíhal.

Já jsem si svůj porod již představovala několikrát a musím říci, že se neuvěřitelně těším! Ano, čtete správně.

Vzhledem k tomu, že se snažím svůj youtube kanál směřovat do těhotenských a mateřských témat jako zde. Zjišťuji si poměrně spousty informací. Pochopitelně také informace o porodu. Jakým způsobem lze rodit, jaké jsou pomocné přípravky na utišení bolestí atp. Jedna ale z nejdůležitějších informací, o které jsem se dočetla úplnou náhodou, je, že strach je největší nepřítel rodičky. Upřímně neznám zatím ani jednu těhotnou ženu, která by se nebála porodu. Mám teď ve svém okolí poměrně dost těhulek prvorodiček a od každé slýchám jaký mají strach. Jedna z bolesti, druhá z nástřihu, třetí z plánovaného císařského řezu. Když se, ale zamyslíme… Je přeci jasné, že na konci tohoto ,,utrpení,, přijde okamžik naprosto nezapomenutelný! Konečně spatříme toho drobečka, který nás sice trochu šikanoval, ale i tak dělal radost. A to je to na co se přeci máme těšit!

Teď ale k tomu porodnímu plánu. Jsem si vědoma toho, že porod může začít různými způsoby: prasknutím plodové vody, kontrakcemi nebo takzvanou zátkou. Ať tak nebo tak, pokud budu doma, ráda bych si v první řadě dala sprchu a oholila celé tělo včetně intimních partií. Je sice pravda, že to mohou udělat až v porodnici, ale přece jen si, pokud bude čas, toto raději udělám sama.

Tašku do porodnice mám již sbalenou. Napsala jsem si dokonce seznam věcí co si s sebou beru, a protože nějaké věci používám denně, v tašce je pochopitelně dané nemám. Takže volná políčka v seznamu postupně odškrtám a vše si pečlivě dobalím.

Pak záleží jak časté budou kontrakce a uvidím, zda má cenu čekat doma nebo se již přesunout do porodnice. Jakmile zavelím, a vypravíme se do nemocnice, pravděpodobně začnu mírně panikařit :D Od toho tam bude Erik, aby mě případně uklidnil. I když něco mi říká, že bude panikařit více než já :D

Již jsem si četla pravidla a postup u přijetí do mé porodnice. Musí se vyplnit nějaké papíry, předložit těhotenská průkazka spolu se všemi výsledky ze všech vyšetření a poté se přesuneme na porodní pokoj. V nemocnici, kterou jsem si vybrala se rodí v tak zvaných porodním boxech. Je to pokoj, který obsahuje postel, porodní lůžko (taková ta koza), vanu s masážními trysky, gimbal, novorozenecký vyhřívaný box a sezení pro doprovod. V tomto pokoji můžeme strávit jen hodinu nebo také několik hodin. Proto jsem ráda, že tam se mnou mohou být celou dobu moji blízci až do chvíle než doktor řekne, že jdeme rodit. Poté se mnou zůstane pouze Erik, který dostane speciální hábit. Bude mi stát u hlavy! V žádném případě mu neodvolím koukat tam dolů! Tam se nechci dívat ani já natož, aby se tam koukal Erik :D

Ráda bych se vyhnula nástřihu, i když vím, že samotný nástřih nebolí, protože ho doktoři provádí na samotném vrcholu kontrakce. Protože vás bolí celý ,,spodek,, tak nějaké střihnutí ani nepocítíte. Za to šití je prý často cítit, i když to lékaři umrtvují. A to nemluvím o tom, že si pak týden nesednete :D Sousta z vás mi doporučovala Aniball. Mám ho doma a od příštího týdne začínám cvičit. Ale i tak to není záruka. Pokud doktor řekne, že bohužel musí provézt nástřih, určitě ho poslechnu. Asi ví co dělá žejo. Pochybuju, že by si tak rád přidělával práci, protože to on mě potom bude muset zašít.

Rodit chci přirozeně bez epidurálu. Ano obrovolně se hlásím k bolesti. Ne nejsem sadista :D Jsem totiž srab! Viděla jsem, jak se epidurál aplikuje a představa, že mě někdo bude píchat mega jehlou do páteře a pak tam vsouvat nějakou trubičku, pomocí které se bude epidurál postupně uvolňovat? Ne děkuji. Jsem přesvědčená, že stačí malé škubnutí, leknutí či nešikovnost sestry a můžu být ochrnutá. V lepším případě jen pár dní v tom horším...doživotně. A vzhledem k tomu, že epidurál se nepoužívá desítky let, je mi jasné, že moje maminka ho neměla a přesto zvládla porodit mě i mého bratra. S velkou pravděpodobností budu řvát bolestí a žádat o epidurál v průběhu porodu :D Ale Erik má jasné instrukce. Takže doufejme, že nepovolí!

Samozřejmě, že pokud přijdou komplikace a doktor navrhne císařský řez, nebudu dělat cavyky a budu souhlasit. Jde mi přeci o to, dostat malého v pořádku na svět. Horší je, že při císaři pokud chcete být částečně při vědomí a malého drobečka vidět okamžitě, není tuším jiná možnost než epidurál. V tom případě musím zatnout zuby a doufat, že sebou neškubnu a neochrnu. Mohla bych sice požádat o celkovou anestezii, ale to bych malého viděla až po probuzení, vykoupaného, oblečeného a to není ono.

Tak či tak po porodu budu ráda, když budu mít malého u sebe na pokoji. Dnes se tomu říká rooming. Většina druhorodiček to nechce a raději volí variantu, že jí dítě nosí sestřičky pouze na kojení. Chtějí si totiž odpočinout. Ale prvorodička, celá natěšená na miminko, netušící jaký to pro ni bude záhul, tuto možnost často vyžaduje. Po císařském řezu to bohužel není úplně možné. Je to velká operace, a tak rodička není schopná vstát bez pomoci natož, aby se starala o novorozeně.

Po přirozeném porodu, když je vše v pořádku, miminko přibírá a má pravidelnou stolici, jsou oba propuštěni cca po 3 dnech. Po císaři to bývá nejčastěji po 5 dnech.

Na závěr se chci vrátit k tomu, proč je strach největší nepřítel při porodu. Četla jsem, že celkově porod je o psychice. Pokud přijdete do nemocnice naprosto v klidu a beze stresu s tím, že porod bude rychlovka, ono to tak i bude. Pokud tam půjdete s tím, že to bude hrozně až nepředstavitelně bolet, bolet to taky bude a hlavně to může trvat o několik hodin déle, než kdyby jste přišla s úsměvem na tváři. Takže ženy! Budoucí matky, těšte se na den porodu, protože to bude super zážitek a hlavně už konečně uvidíte a v náruči pochováte vaše malinkaté miminko. Těm z vás, které to čeká přeju hodně síly a radosti.