Konečně ticho, aneb jak jsem naučila Aňouska spát (skoro) celou noc

Aby jste mě lépe pochopili, nejprve vám musím vysvětlit jaký spánkový režim vedeme.Já i Erik jsme od jak živa velcí spáči. Nepatříme mezi ranní ptáčata a kolikrát náš den začínal až po poledni. To je už ale nějaký ten čas zpátky. Teď jako rodina s miminkem musíme vstávat dříve. Naštěstí se ale náš Aňousek naučil vstávat až v 8:30, někdy i dříve, ale zatím nejsme ve fázi, kdybych musela vstávat už v 6:00. To by mě asi piclo....










Aňouska jsme naučili chodit spinkat mezi 7-8 hodinou, abychom pak, i my rodiče, měli večer pro sebe a mohli se podívat na nějaký film nebo si v klidu vychutnat přítomnost návštěvy. Jsem za to nesmírně vděčná.Nechápejte mě špatně. Já jsem ráda za každou minutu, kterou mohu být s Aňouskem, ale i rodiče potřebují vypustit od dětiček a udržovat milostný vztah a jak se říká jiskru. A to moc nejde když musíte být pořád ve střehu a věnovat se prckovi. 









Před tím než Anyho uložím do postýlky, následuje klasický rituál, který ho na to, že jde spinkat, připraví. Okolo šesté večerní hodiny dostane kašičku. Kupuju buď ty hotové kaše na dobrou noc od Hippu nebo mu dělám moje první kaše od Hami. Po jídle následuje obvykle koupel, ale protože není u dětiček a vlastně prý ani u dospělých vhodné koupání každý den, z důvodu, že voda vysušuje pokožku, koupu ho většinou ob den. Pokud se dítě přes den nijak nezpotí či jinak nezašpiní není to nutné. Takže druhý den ho jen tak osprchuju vodou.  Ať už po koupeli nebo bez ní, namažu ho hezky krémem určeným pro miminka a namasíruju mu přitom hlavně tolik namáhané nožičky a celé tělíčko.
Pak už jen obléknu do pyžamka, zhasnu světlo a nechám rozsvícené jen světýlka u postele. Sednu si na postel, vezmu si k ruce dudlíka, Aňouska do náručí a hezky v klidu a tichu ho nakojím.Často se stane, že mi při tom usne, ale když ne, vrazim dudlíka, přitisknu k sobě, chvíli ho při chůzi pohoupám a když ani tak očka nezavře, prostě ho do té postýlky vrznu :D Jak je napapanej tak většinou jen leží a dumlá. Já odejdu a po chvilce je ticho:-)

Já mám konečně klid uklidit obývák s kuchyní, navečeřet se a pak už jen odpočívat. Párkrát se ještě vzbudí než upadne do toho tvrdého spánku, ale to tam jen vběhnu, rychle pochovám a zase dám do postýlky a nebo počkám jestli se neutěší sám.
Takto to momentálně probíhá stejně, tak nějak do té půlnoci než jdeme spát. Jenže dříve se Any budil v noci co dvě hodiny a vyžadoval prso, což ani tak nebylo moc o hladu, ale spíš o pochování a živém dudlíku. Řekla jsem si, že už je načase, aby spinkal celou noc a tak jsem si o tom začala zjišťovat informace.

 Asi nejčastější radou bylo, že mám nechat dítě vyřvat. Jenže já si prostě nedovedu představit, že ho nechám hystericky plakat třeba dvě hodiny. Takže jsem se přiklonila k druhé radě. Dokud matka kojí a spí ve stejné místnosti, dítě ji cítí a tak vyžaduje její kontakt.A tak jsem se rozhodla, že nechám malého spát v ložnici a já se na noc přestěhuju do obýváku, abych to neměla daleko. 

PRVNÍ NOC:
Šla jsem spát okolo půlnoci. Aňousek se probudil v jednu hodinu ráno, tak jsem tam šla s lahvičkou čajíku, který pije přes den. Měla jsem úspěch, protože se hezky nabumbal a když jsem ho dala do postýlky ani nemuk, otočil se na bok a spinkal. Pak se ale vzbudil ve dvě ráno a už ani čajík nepomohl. Evidentně potřeboval mlíčko. Já ale byla silná a řekla jsem si, že ho prostě k tomu prsu nesmím dát, jinak to nemá smysl a můžu zpátky do ložnice. Takže jsem vytrvala a pochovala jsem ho a hned dala do postýlky. Plakal. Ale bylo to jen takové to fňukání. Když se ale rozplakal na plné kolo vždycky jsem přišla, utěšila ho a zase vrátila do postýlky. Takhle to šlo celou půl hodinu až jsem si řekla, že mu prostě zkusím dát ten Nutrilon co jsem koupila. Šla jsem ho teda připravit a půlku jsem nalila do lahvičky od značky Tommy Tipee, kterou mi doporučila kamarádka a půlku do lahvičky Avent, z které byl zvyklý pít jako malé miminko. Bohužel jsem ale neměla úspěch ani z jedné lahvičky. Tak jsem pak zkusila tu poslední z DM drogerie, z které pije jen čajíček. NO a hurá, měla jsem úspěch, vyžahnul mi celou lahev, pak se jen odvalil na bok a spinkal až do sedmi do rána. Já ale mezitím vstala v 5 ráno vzbudila  mě bolest z nalitých prsou a musela jsem si jít obě prsa odstříkat ruční Avent odstříkávačkou. Takže jsem v sedm ráno dala Aňouskovi celou lahvičku mateřského mlíčka. A on spal až do půl deváté.
Takže závěr první noci a pokusu o to se více vyspat? :D No byla jsem unavená snad ještě víc žejo :D

DRUHÁ NOC:
Když se Aňousek vzbudil klasicky v jednu hodinu, řekla jsem si že prdim na čaj a rovnou mu dám nutrilon. Vypil celou lahvičku a spal až do sedmi :) to jsem ho slyšela jak jen tak pofňukává a nešla jsem tam, řekla jsem si v tom polospánku, že půjdu až když začne plakat. No a to bylo až v půl deváté :-)
Závěr druhé noci.... stále mi to nestačilo :D ale už jsem se v noci nevzbudila s nalitejma dudáčema a spala déle jak 6 hodin v kuse!!!

TŘETÍ NOC:
Any se vzbudil už ve třičtvrtě na jednu, dala jsem nutrilon. Probudil se v šest ráno, dala jsem další, ale jen půl láhve. Pak se vzbudil v osm.
Závěr třetí noci? Už mě z toho gauče boleli záda :D

ČTVRTÁ NOC:
Teď když jsem si už byla jistá, že nebudu muset vstávat každý dvě hodiny a lítat sem a tam, jsem se rozhodla, že budu spát nahoře v pracovně s Erikem, který tam spí od začátku, protože ho Aňousek budil. Takže vlastně další důvod, proč jsem se rozhodla s tím jeho spánkem něco udělat :D
Any se vzbudil v jednu, dala jsem nutrilon a pak se vzbudil v půl osmé, ale už spinkat nechtěl. Takže jsem ho dala do dětského koutku s ohrádkou a lehla si na gauč s plánem, že si ještě tu hodinku pospim. Jenže jsem byla nucena po dvaceti minutách jít Aňouska přebalit, neboť stál a křičel :D a dost teda smrděl....

Pátá a šestá noc byla téměř stejná a tak jsem se sedmou noc rozhodla o experiment. Jít zpátky do ložnice k Aňouskovi, schválně jestli se zase bude budit častěji. Měli jsme jet totiž na hory a já věděla, že tam stejně budeme spát všichni v jedný místnosti a nic jinýho nám nezbude.

SEDMÁ EPERIMENTÁLNÍ NOC:
K mému překvapení se nic nezměnilo a tak jsem byla nadšená, že nemusím spát jinde než Aňouskovi uděláme dětský pokojíček. JENŽE! Popravdě už ani nevím kdy k tomu došlo, ale když jsem byla o několik týdnu po tom u kamarádky a ona se mě ptala kolikrát za noc se Aňousek budí. Odpovídala jsem, že usne v sedm, okolo desáté dávám nutrilon, pak ve dvě ráno dávám nutrilon a pak ještě třeba v pět. A najednou mi došlo... Sakra vždyť se nic neměnilo, akorát jsem prsa vyměnila za lahev?!
Kamarádka byla ale víc v šoku kolik toho mlíka to dítě vypije :D Prý že je to hrozně moc, že její syn (o měsíc starší než Aňousek) dostane v osm na dobrou noc mlíčko, pak když se vzbudí kolem 3 ráno a v sedm dostane na snídani kaši. A to jí to mlíčko kolikrát nevypije všechno.... A pak nemá ten Aňousek být buclínek žejo :D

No tak jsem si řekla, že když už jsem u nich na návšetěvě, že to vyzkoušim podle jejich pravidel :) 













DALŠÍ EXPERIMENTÁLNÍ NOC (NA NÁVŠTĚVĚ):
Aňousek dostal klasicky v šest kašičku, pak se šel koupat a asi ve tři čtvrtě na osm jsem mu dala nutrilon a šel spinkat. Vzbudil se až ve 3, tak jsem mu dala další a to vypil jenom půlku. Vstával v osm a to spíš kvůli tomu, že slyšel malého Lukáška, který byl vzhůru od sedmi :)
































Po tom co jsme se vrátili z návštěvy jsme si tenhle režim už uchovali. Nejsme sice ve fázi spánku celou noc, ale to je myslím normální když mu není ještě rok. Občas se ale povede, že poslední mlíčko dostane okolo půlnoci a vzbudí se až v 8 ráno :-)což už se za celou ,,mojí,, noc považovat dát. Spánku zdar!


Doufám, že vám moje zkušenost v něčem pomůže a že se třeba i vy rozhodnete učinit nějaké kroky pro lepší spánek váš i vašich dětiček:) 
Já se při této příležitosti rozhodla ukončit i kojení. Je mi jasné, že to tu hodně matek odsoudí, ale já k tomu mám své důvody. Nikomu neříkám ať přestane kojit ani nic podobného. Pouze jsem se podělila o svoji zkušenost. Já sama jsem byla kojena jen 3 měsíce a nemyslím ssi, že bych byla na tom hůře než můj bratr, který byl kojen mnohem delší dobu. 
Vím, že 9 měsíců kojení je pro dítě dostačující. Doktoři doporučují ideálně do 6 měsíců, takže jsem dokonce vytrvalejší :-) 
Je mi jasné, že někdo nepochopí proč jsem MM vyměnila za UM, ale je to přeci každého věc. Aňousek mě už opravdu dost kousal a měla jsem pocit, že i po totálním vykojení z obou prs není dostatečně nasycený. Plus další faktory jako například: že je mnohem lepší dát dítě na hlídání babičce, když už je na UM, nebo taky to, že mě osobně prostě přijde divné kojit dítě do věku, kdy začne mluvit a řekne si sám o prso nebo matce dokonce sám vleze do výstřihu. Ale pokud to vám nevadí, já to neodsuzuji. Jen říkám, že já to takto dělat nechci. 
Takže dělejte si to každá tak jak vám to přijde vhodné. Já to udělala takto a jsme oba spokojeni. Můj syn rozhodně nevypadá, že bych mu nějak ublížila, je to spokojené miminko:-) 
                                  #VyspanáMámaSpokojenáMámaSpokojenáCeláRodina

Dětský koutek na hraní

Aňouskův dětský koutek

Hodně se mě ptáte na sociálních sítích kde jsem koupila hrací podložku, kde jsem koupila krabice, kde pytel na hraní, kde tu a tamtu hračku :-) a tak jsem se rozhodla,že Vám to všechno sepíšu tady a přihodím k tomu nějaké své zkušenosti :-)

Nejprve začnu takovou menší historkou. Když jsme se nastěhovali do našeho nového domu, pozvali si designera, aby nám pomohl udělat náš obývací pokoj s kuchyní co nejpraktičtější a prostě jak z časopisu :D Já ale samozřejmě měla nějakou vizi. Sedačku na stejném místě jak to měli původní majitelé a před televizí koberec, na kterém si bude Aňousek hrát. Když jsem to takto odprezentovala panu designerovi, lehce se mi vysmál, pokud si opravdu myslím, že si moje dítě bude hrát pouze na koberci a hračky hned potom uklidí. No co vám na to říct. Jsem prostě mámou poprvé a taková věc mi trochu nedošla :D

Proto pan designer navrhl, abychom pohovku posunuli blíže k televizi a za gaučem vytvořili dětský koutek. Tím pádem při příchodu návštěvy uvidí hezky uklizený obývací pokoj a né rozbordelený obývák plný hraček a drobků od piškotů. 

Dále nám navrhl skříňky podél stěny a gauče, ve kterých budou krabice s hračkami a další věci, které budeme chtít schovat. Ve skříňové sestavě za gaučem budou zabudované samozavlažovací květináče s květinami, které vytvoří ještě větší soukromí v dětském koutku. 

Vizualizace od designera

Nábytek je ve výrobě, takže předpokládám, že úplné dokončení dětského koutku bude až v březnu. Stejně tak nová sedací souprava, závěsy a koberec :D nicméně, vzhledem k tomu jak Aňousek roste a mění se jeho potřeby a záliby v hračkách, dětský koutek se vždycky bude trochu měnit a přizpůsobovat. Nemůžu se dočkat až Aňous bude dostatečně veliký na to, abychom mu pořídili dětskou kuchyňku :D 

Teď momentálně je Aňousek ve fázi kdy umí lézt (asi3 týdny) a tak jsem byla nucena přistavět do koutku ohrádku. Nechtěla jsem ho tam ale zavřít úplně a tak jsem sestavila jen tři stěny, aby měl větší prostor. Asi tak týden se snaží stoupat k nábytku a dnes to konečně dokázal!!!JUPÍÍÍÍ.......Což ale znamená, že jsem byla nucena ohrádku dostavět celou, protože předtím nebyla tolik stabilní aby ho unesla. 

Hledala jsem velkou ohrádku, aby se v ní Aňousek mohl pohybovat a nebyl tam jak křeček v přepravce. Tuhle jsem našla na www.bonami.cz, mají tam i menší a i jiné barvy. 

Co se týče podložky na hraní. Původně jsem zamýšlela jen příjemný koberec, protože nejsem moc fanda dětských barevných motivů, ale zjistila jsem, že tomu se ubránit nedá :D A tak jsem chtěl koupit takové ty pěnové puzzle,nějaké šedobílé se zvířátky. Takové jsem ale nenašla a jak jsem později zjistila, pěnové puzzle děti často rezebírají a ty malé kousky okusují. O to víc jsem opravdu vděčná, že jsem dostala na testování hrací podložku od www.petiteetmars.com. Jejich podložka je oboustanná. Na jedné staně jsou barevná políčka s abecedou a na druhé ptačí městečko. Aňousek obrázky zkoumá, když při pokusu o lezení upadne a praští se do hlavy, tak ani nepípne, protože podložka náraz krásně utlumí a tak není žádné bebíčko, které bych musela pofoukávat :)Jediný problém s touto podložkou je, že se evidentně líbí i našemu kocourovi Prankiemu, protože si o ni rád brousí drápky. Takže je na některých místech už trochu poškrábaná :D

 

Hraček je prostě milion. Any je akorát ve věku, kdy stále strká všechny hračky do pusy, ale už si i hraje s hračkama které mluví, pískají, zpívají nebo jezdí. Chtělo to nějaký řád a tak jsem se rozhodla koupit nějaké boxíky na hračky už teď, i když ještě nemáme vyrobené ty skříňky. Naprosto jsem se zamilovala do těchto 3 Sprouts storage boxů. Jejich jednoduchost a originální ztvárnění zvířátek jsem si zamilovala. Nebudu vám lhát, levná záležitost to zrovna není. Jeden boxík vyjde na 800 korun, ale řekla jsem si, že pokud budeme mít těch 11 dětí (vtípek), že se to vyplatí. Boxy jsou pevné a tak i udrží opírajícího se Aňouse. Poprvé jsem je zahlédla www.bonami.cz, ale měli tam jen čtyři zvířátka. Pak jsem je našla www.feedo.cz tam mají snad všechny, dokonce i organizéry na kočárky, koše na prádlo, organizéry na stěnu--- prostě vše co tato značka nabízí :-)Tak tam na ně určitě mrkněte.

Tak.... podložku máme, boxy máme.... no a teď to nejdůležitější. Jako rodič i vy budete v tomto koutku trávit hodně času. Ať už to bude ráno, kdy si vaše zlatíčko bude hrát zatímco vy budete ještě dospávat (protože je teprve šest hodin ráno žejo :D )nebo přes den kdy vám bude chtít uvařit imaginární papání. A přesně pro to máme v koutku sedací pytel. Aňousek ho dostal od svojí tetičky k vánocům, který sama vyrobila. Je super tvarovací, takže do něj vždy posadím Aňouse a krmím ho, ale více se v něm ,,rochníme,, my s Erikem. Pokud by jste chtěli, Janička vám může nějaký ušít na míru :-) kontakt na ni je melicherikova.jana@seznam.cz

 

Aňousek tak nějak skáče od jedné hračky ke druhé, nenechávám mu vyndané všechny hračky, uklízím je do těch boxíků a každý den mu vytáhnu jinou nebo ty jeho oblíbené.Co se ale do boxíku nevejde je obří pan Krtek. Toho dostal k narození od své druhé tetičky a teprve až teď si s ním vyhraje. Nebo jestli se to tak dá nazvat. Chytne ho za fousky a položí na zem a pak přes něj neustále přelézá sem a tam :D je to ale super. Určitě doporučuju nějakého mega plyšáka na kterém si batolata takto potrénujou lezení a zpevní tím svaly potřebné k stání a potažmo chození. 

Další super věc, co jsem Aňousovi dala na hraní, je malý bazének plný barevných kuliček, které všichni známe z dětských koustků v nákupních centrech. Celkem si s tím vyhraje, zkoumá balónky různých barev, vyndavá je z bazénku a pak je tam zase hází, snaží se je narvat do pusy apod. Kuličky dnes seženete v každém hračkářství. My je máme doma už dlouho jako rekvizity do našich dětských videí. A bazének jsem koupila v létě, ale tenkrát byl na něj ještě opravdu moc maličký, ale teď se perfektně hodí,-)

Nebudu vám tu ukazovat a vypisovat všechny hračky co Aňousek má :D to by bylo na dlouho, ale můžu případně napsat článek jen na ty nejlepší, takové ty interaktivní, naučné, praktické nebo prostě jen ty krásné.Takže mi kdyžtak dejte vědět v komentářích pokud by vás to zajímalo.

 Mějte se krásně, brzy se zase ozvu :-*

JAK ZVLÁDÁM ROLI MAMINKY?

Zdravím všechny ženy a maminky!

 Hned ze začátku musím říci,že jsem si vždy myslela, že ženy na mateřské DOVOLENÉ, se nudí. Už jen ten název dovolená, mě vždy přesvědčoval o tom, že to bude super tříletá pohodička :D Ale musím říci, že jsem se teda šeredně mýlila a ten kdo to nazval dovolenou? Ten absolutně netušil o čem je řeč...!

Je tomu už čtyři a půl měsíce co se ze mě stala máma. Maminkou jsem chtěla být vždycky. Asi nikdy jsem neměla takové to období, kdy holky nemají rády děti a kdy bych  rohlašovala, že je nechci. 

Vždycky jsem věděla, že budu přísná máma, ale milující. No a musím říct, že se za to na sebe zlobím.

To víte, už čtyři měsíce jsem se pořádně nevyspala. A protože mimina neumí mluvit a neřeknou vám co je trápí, je hrozně těžké poznat co svým pláčem chtějí říci. A tak když mi Any ve dvě v  noci mručí, jen mručí a nepláče (on totiž moc nepláče), je přebalený, nakojený, prdíky ho už přes měsíc netrápí, vy jste unavená a on prostě jen leží a mručí a vy už nevíte co dělat jen, aby přestal s tím protivným zvukem a šel zase spinkat,aby Vy jste mohla jít spinkat. Tak už samým zoufalstvím občas jen zakřičím! V tu chvíli mi prostě bouchnou nervi. Neumím to ovládnout, hned po tom se uklidním, hambím se a omlouvám se Aňouskovi, že jsem na něj zakřičela. Je to hrozné! Ale jsem jen člověk.. Prosím řekněte mi, že v tom nejsem sama. Možná v tom hrajou roli i hormony, protože stále kojím. Nevím, nedokážu si to jinak vysvětlit, protože takhle jsem nikdy výbušná nebyla. ...

Tak a teď, když jsem se vám svěřila s tímto děsivým přiznáním, chci také podotknout, že můj syn je to nejlepší co mě v životě potkalo :) druhá je ta, že jsem potkala Erika, moji životní lásku, a stvořila... s jeho pomocí :D našeho chlapečka. 

Každé ráno, když jdu vzít Anyho z postýlky, jen co mě zahlédne, začne se na mě usmívat. A řeknu vám, že je to ten nejhezší začátek dne. Je tak voňavoučnej a heboučkej, že ho musím pořád pusinkovat :) Ale to zná asi každá maminka. 

Jak jsem již psala, Anymu jsou už 4 měsíce a 2 týdny. Úderem čtvrtého měsíce se začal přetáčet ze zad na bříško. Umí to na obě strany :) týden na to, když jsem si ho dala po kojení na odříhnutí na rameno, se mi začal nožičkama odrážet a ,,stoupat si,, a dnes jsem ho viděla, jak leží na bříšku a dává si kolínka pod bříško, zvedá zadeček a snaží je pošoupnout :D Bohužel má ještě slabé ručičky, takže se nikam daleko neodplazí. Ale to podle mě nebude trvat dlouho. Je úžasné jaké teď dělá pokroky a jak každý týden umí něco nového. Ale zároveň mi už končí ty dny, kdy jsem ho dala do postýlky a on celé dny prospinkal a já mohla v klidu uklízet, vařit, koukat na seriály atd. Teď totiž vyžaduje pozornost, mručí, protože se nudí a protože, chce abych si s ním hrála a věnovala se mu. Občas funguje, když si ho dám do křesílka a při úklidu, vaření a podobných čiností vyprávím. Povídám mu co právě dělám, nebo co dělat budu. 

Co se týče jídla. Neodolala jsem a po ukončeném 4. měsíci jsme dali Aňouskovi ochutnat mrkvičku. Poprvé to víceméně plival, po druhé to už hezky ochutnával a snědl tři lžičky a po třetí by to už spapal všechno :D Ale Erik byl tak trochu proti. Přečetli jsem si o tom trochu více a nakonec se rozhodli počkat až do ukončeného 6. měsíce. Já si tím ušetřím práci s příkrmy ještě dva měsíce, bude plně kojený půl roku, a teprve pak začneme postupně s příkrmy. Po nich prý už děti zvládnou spinkat déle. Takže si na spánek počkám, ještě dva měsíce :D

Takže závěrem chcí říci, že být maminkou na mateřské dovolené není žádná pr...l :D Starat se o domácnost, plně se věnovat stále aktivnějšímu dítěti a třeba do toho i něco pracovat je opravdu záhul. Ale stojí to za to!